Keltský kongres a Keltská liga jsou skupiny, které prosazují spolupráci mezi keltskými národy s cílem chránit a podporovat keltské jazyky a kultury, a pracují tak v zájmu kornštiny.
Byly natočeny filmy jako Hwerow Hweg, některé z nich byly vysílány v televizi, a to zcela nebo z velké části v tomto jazyce. Některé podniky používají kornské názvy.
Podle sociolingvisty Kennetha MacKinnona Jenner napsal: „Nebyla doba, kdy by v Cornwallu neexistoval člověk bez znalosti kornštiny.“
Kornština významně a trvale ovlivnila cornwallská zeměpisná jména, stejně jako v kornwallských příjmeních, a znalost jazyka pomáhá pochopení těchto starobylých významů. Kornská jména se ujala pro děti, domácí zvířata, domy a lodě.
Existuje kornská literatura, včetně mluvené poezie a písní, a také tradiční kornské zpěvy, které se historicky prováděly na tržištích během náboženských svátků a veřejných slavností a shromáždění.
Existují periodika výhradně v tomto jazyce, jako jsou měsíčníky An Gannas, An Gowsva a An Garrick. Rádio BBC Cornwall vysílá zprávy v kornštině a někdy má i další pořady a rubriky pro studenty a nadšence. Místní noviny, jako například Western Morning News, přinášejí články v kornštině a noviny jako The Packet, The West Briton a The Cornishman jsou také známy svými rubrikami v kornštině. Existuje online rozhlasová služba v kornštině s názvem Radyo an Gernewegva, která každý týden vydává hodinový podcast založený na formátu časopisu. Obsahuje hudbu v kornštině a také rozhovory a příspěvky.
Jazyk je finančně sponzorován ze zdrojů, včetně Komise tisíciletí. V Cornwallu existuje řada jazykových organizací: Cornish Language Board) a Kowethas an Yeth Kernewek (Cornish Language Fellowship), Gorsedh Kernow, Kesva an Taves Kernewek (Cornish Language Board). Existují obřady, některé starobylé, jiné moderní, které používají tento jazyk nebo jsou zcela v tomto jazyce.
Kulturní akceEdit
Přestože se odhady počtu mluvčích kornštiny liší, předpokládá se, že mluvčích kornštiny je dnes asi pět set. V současné době mluví mluvčí kornštinou doma, mimo domov, na pracovišti a při rituálních obřadech. Kornština se používá také v umění. Oživená kornština je postavena na historické kornštině, takže se kornština rozvíjí. Angličtina má na tento vývoj určitý vliv. Bez ohledu na to, že ve dvacátém století „neměla žádný konkrétní účel“, počet mluvčích kornštiny postupně narůstal.
Keltský kongres a Keltská liga jsou skupiny, které se zasazují o spolupráci mezi keltskými národy s cílem chránit a podporovat keltské jazyky a kultury, a pracují tak v zájmu kornštiny. Kornština významně a trvale ovlivnila názvy míst v Cornwallu i v kornwallských příjmeních a znalost jazyka napomáhá pochopení těchto starobylých významů. Kornská jména se přejímají pro děti, domácí zvířata, domy a lodě. Existují periodika vydávaná výhradně v tomto jazyce, například měsíčníky An Gannas, An Gowsva a An Garrick. BBC Radio Cornwall vysílá zprávy v kornštině a někdy má i další pořady a rubriky pro studenty a nadšence. Místní noviny, jako například Western Morning News, přinášejí články v kornštině a noviny jako The Packet, The West Briton a The Cornishman jsou také známy svými rubrikami v kornštině. Jazyk je finančně sponzorován z různých zdrojů, včetně Komise tisíciletí. V Cornwallu existuje řada jazykových organizací: V Cornwallu se konají kulturní akce spojené s tímto jazykem, včetně mezinárodního festivalu keltských médií, který se konal v roce 1997 v St Ives.
Kornwall má několik organizací: Agan Tavas (Náš jazyk), cornwallská podskupina Evropského úřadu pro méně používané jazyky, Gorsedh Kernow, Kesva an Taves Kernewek (Cornish Language Board) a Kowethas an Yeth Kernewek (Cornish Language Fellowship). Společnost Old Cornwall Society propagovala používání jazyka na akcích a setkáních. Dva příklady obřadů, které se provádějí jak v angličtině, tak v kornštině, jsou Crying the Neck a každoroční táboráky uprostřed léta.
Studium a výukaKornština se vyučuje na některých školách; dříve se vyučovala na univerzitě ve Walesu, ačkoli jediný existující kurz tohoto jazyka na univerzitní úrovni je součástí kurzu kornských studií na univerzitě v Exeteru. V březnu 2008 byl zahájen kurz kornštiny jako součást studijního programu keltských studií na Vídeňské univerzitě v Rakousku.Univerzita v Cambridge nabízí kurzy kornštiny prostřednictvím svého John Trim Resources Centre, které je součástí jejího Jazykového centra. Kromě toho se výzkumem kornštiny zabývá také katedra anglosaského, severského a keltského jazyka (která je součástí anglické fakulty).
V roce 2015 byl zahájen kurz na univerzitní úrovni, jehož cílem je povzbudit a podpořit odborníky pracující s malými dětmi při zavádění kornštiny do jejich prostředí. The Cornish Language Practice Project (Early Years) je kurz 4. úrovně schválený Plymouthskou univerzitou a realizovaný na Cornwall College. Kurz není kurzem kornštiny, ale studenti budou hodnoceni na základě své schopnosti konstruktivně používat kornštinu při práci s malými dětmi. Kurz bude zahrnovat témata jako Porozumění dvojjazyčnosti, Vytváření zdrojů a Integrace jazyka a hry, ale těžiště jazykové výuky bude spočívat v kornštině. Souběžně s kurzem úrovně 4 byl vytvořen neakreditovaný specializovaný kurz kornštiny pro ty, kteří dávají přednost podpoře lektora při výuce jazyka nebo dalším rozvoji svých dovedností pro práci s malými dětmi.
První kornwallské jazykové jesle Skol dy’Sadorn Kernewek byly založeny v roce 2010 na Cornwall College v Camborne. V jeslích se učí děti ve věku od dvou do pěti let spolu s rodiči, aby se jazyk používal i v domácnosti.
K dispozici je řada slovníků v různých ortografiích (slovník ve standardní spisovné podobě zatím nebyl vydán), včetně An Gerlyver Meur od Kena George, Gerlyver Sawsnek-Kernowek od Nicholase Williamse a A Practical Dictionary of Modern Cornish od Richarda Gendalla. Mezi učebnice kurzů patří třídílná série Skeul an Yeth, Clappya Kernowek, Tavas a Ragadazow a Skeul an Tavas, stejně jako novější Bora Brav a Desky Kernowek.
Kurzy a konverzační skupiny pro dospělé jsou k dispozici na několika místech v Cornwallu, stejně jako v Londýně, Cardiffu a Bristolu.
Kornštinářská studiaEdit
William Scawen vytvořil rukopis o upadající kornštině, který se neustále vyvíjel až do jeho smrti v roce 1689, kdy mu bylo 89 let. Jako jeden z prvních si uvědomil, že jazyk vymírá, a sepsal podrobný rukopis, na kterém začal pracovat, když mu bylo 78 let. Jediná verze, která byla kdy publikována, byl krátký první návrh, ale konečná verze, na které pracoval až do své smrti, má několik set stran. Ve stejné době se skupina učenců v čele s Johnem Keigwinem (synovcem Williama Scawena) z Mousehole snažila zachovat a dále rozvíjet kornštinu a rozhodla se vědomě psát v kornštině. Jeden z nich, Nicholas Boson, vypráví, jak ho dříve matka odrazovala od používání kornštiny pro služebnictvo. Tato skupina po sobě zanechala velké množství překladů částí Bible, přísloví a písní. Kontaktoval je velšský lingvista Edward Lhuyd, který přijel do Cornwallu studovat tento jazyk.
Raně novověká kornština byla předmětem Lhuydovy studie publikované v roce 1707 a od středověkého jazyka se liší podstatně jednodušší strukturou a gramatikou. Mezi tyto rozdíly patřily zvukové změny a častější používání pomocných sloves. Středověký jazyk také disponoval dvěma dalšími časy pro vyjádření minulých událostí a rozšířenou sadou přivlastňovacích přípon.
John Whitaker, manchesterský rektor Ruan Lanihorne, studoval úpadek kornštiny. Ve svém díle The Ancient Cathedral of Cornwall z roku 1804 dospěl k závěru, že: „Anglickou liturgii si Kornwallci nepřáli, ale byla jim vnucena tyranií Anglie v době, kdy anglický jazyk byl v Cornwallu ještě neznámý. Tento akt tyranie byl zároveň hrubým barbarstvím vůči cornwallskému lidu a smrtelnou ranou cornwallskému jazyku.“
Robert Williams vydal v roce 1865 první souhrnný slovník cornwallštiny Lexicon Cornu-Britannicum. V důsledku objevu dalších starobylých kornských rukopisů doplnil Whitley Stokes v knize A Cornish Glossary slovník o 2000 nových slov. William C. Borlase vydal v roce 1866 knihu Proverbs and Rhymes in Cornish (Přísloví a rýmy v kornštině) a v témže roce John Bannister vydal A Glossary of Cornish Names (Slovník kornských jmen). Frederick Jago vydal svůj anglicko-kornský slovník v roce 1882.
V roce 2002 získala kornština nové uznání díky Evropské chartě regionálních a menšinových jazyků. Naopak spolu s vládním zajištěním byl vládním základem „New Public Management“, měření kvantifikovatelných výsledků jako prostředku k určení efektivity. To vyvolalo obrovský tlak na nalezení jednotného pravopisu, který by se mohl používat jednotně. Obnova kornštiny vyžadovala rozsáhlou přestavbu. Kornské pravopisy, které byly rekonstruovány, lze považovat za verze kornštiny, protože se nejedná o tradiční sociolingvistické varianty. V polovině až na konci dvacátého století debata o kornských pravopisech popudila více lidí, protože několik jazykových skupin získalo veřejné finanční prostředky. To způsobilo, že ostatní skupiny cítily, že v debatě hraje roli favorizování.
Kornštině pomohla vládní struktura tvorby politiky nazvaná New Public Management (NPM), která řídila veřejný život kornského jazyka a lidí. V roce 2007 vzniklo Cornish Language Partnership MAGA, které představuje samostatné vládní útvary a jejich cílem je další zdokonalování plánu rozvoje kornštiny. MAGA založilo „ad hoc skupinu“, jejímž výsledkem byly tři předložené ortografie. Vztahy pro Ad-Hoc Group spočívaly v dosažení konsensu mezi těmito třemi ortografy a následném vytvoření „jednotné psané podoby“. Konečným výsledkem bylo vytvoření nové podoby kornštiny, která měla být přirozená jak pro nové studenty, tak pro zkušené mluvčí.
LiteraturaEdit
Novodobá kornská literaturaEdit
V roce 1981 vydala bretonská knihovna Preder kornskou báseň Passyon agan arluth (Umučení našeho pána) z 15. století. V roce 2011 vyšel první kompletní překlad bible do kornštiny přeložený z angličtiny. V současné době probíhá další projekt překladu Bible z původních jazyků. Nový zákon a Žalmy byly v červenci 2014 Biblickou společností zveřejněny on-line na YouVersion (Bible.com) a Bibles.org.
Několik malých nakladatelů vydává knihy v kornštině, které jsou k dostání v některých místních knihkupectvích a také v kornských pobočkách Waterstones a WH Smith, publikace jsou však stále častěji dostupné i na internetu. Jejich tištěné kopie lze také sehnat na Amazonu. V Truro Waterstones se každoročně udělují literární ceny „Holyer an Gof“, které založil Gorsedh Kernow, aby ocenil publikace týkající se Cornwallu nebo vydané v kornštině. V posledních letech vyšla řada překladů kornské literatury, například Alenčina dobrodružství v říši divů (2009), Cesta kolem světa za osmdesát dní (2009), Ostrov pokladů (2010), Děti železnice (2012), Pes baskervillský (2012), Válka světů (2012), Vítr ve vrbách (2013), Tři muži ve člunu (2013), Alenka v říši divů a skrz zrcadlo (2014) a Vánoční koleda (která v roce 2012 získala cenu Holyer an Gof za knihu v kornském jazyce), stejně jako původní kornská literatura, například Jowal Lethesow (Kámen Lyonesse) od Craiga Weatherhilla. K dispozici je také literatura určená dětem, například Ple’ma Spot? (Where’s Spot?), Best Goon Brèn (The Beast of Bodmin Moor), tři tituly Topsy and Tim, dva tituly Tintin a Briallen ha’n Alyon (Briallen and the Alien), která v roce 2015 získala cenu Holyer an Gof za knihy v kornštině pro děti. V roce 2014 vyšel An Hobys, překlad Nicholase Williamse J. R. mR. Tolkiena Hobit.
An Gannas je měsíčník vydávaný výhradně v kornštině. Členové do něj přispívají články na různá témata. Časopis vydává Graham Sandercock, který je jeho redaktorem od roku 1976.
MediaEdit
V roce 1983 začalo BBC Radio Cornwall vysílat každý týden přibližně dvě minuty kornštiny. V roce 1987 však věnovalo více než 15 minut vysílacího času v neděli ráno pořadu Kroeder Kroghen („Holdall“), který uváděl John King a který běžel až do začátku 90. let. Nakonec byl nahrazen pětiminutovým zpravodajstvím s názvem An Nowodhow („Zprávy“). Zpravodajství uváděli po mnoho let každou neděli večer Rod Lyon, poté Elizabeth Stewartová a v současné době jej uvádí střídající se tým. Od roku 1998 do roku 1999 vysílalo Pirate FM krátké zprávy v sobotu v poledne. V roce 2006 Matthew Clarke, který uváděl bulletin na Pirate FM, spustil webový zpravodajský bulletin s názvem Nowodhow an Seythen („Týdenní zprávy“), který byl v roce 2008 sloučen do nového týdenního magazínu podcast Radyo an Gernewegva (RanG).
Kornské televizní pořady zahrnovaly seriál Westward Television z roku 1982, každý díl obsahoval tříminutovou lekci v kornštině. An Canker-Seth, osmidílný seriál z produkce Television South West vysílaný od června do července 1984, později na S4C od května do července 1985 a v roce 1986 jako pořad pro školy. Také Television South West uvedla dva dvojjazyčné pořady o kornské kultuře s názvem Nosweyth LowenV roce 2016 uvedla společnost Kelly’s Ice Cream of Bodmin odlehčenou televizní reklamu v kornštině, která byla zopakována v roce 2017.
V první epizodě třetí série amerického televizního pořadu Deadwood se odehrává konverzace mezi horníky v cornwallštině, včetně přípitku s použitím výrazu „sláinte“, který je běžný i v irštině. Jeden z horníků je poté zastřelen zločinci pracujícími pro podnikatele George Hearsta a vraždu ospravedlňuje slovy: „Přišel na mě s tou svou cizí hatmatilkou.“
MusicEdit
Anglický skladatel Peter Warlock napsal vánoční koledu v kornštině (úprava slov Henryho Jennera). Kornský elektronický hudebník Aphex Twin použil kornské názvy pro názvy skladeb, zejména na svém albu DrukQs.
Několik tradičních kornských lidových písní bylo sebráno a lze je zpívat na různé melodie. Patří mezi ně „An Awhesyth“, „Bro Goth agan Tasow“ a „Delkiow Sivy“.
V roce 2018 vydala zpěvačka Gwenno Saundersová album v kornštině s názvem Le Kov, na němž říká: „V kornštině je to tak: „
Místní jména a příjmeníEdit
Kornwallština ovlivnila toponomii Cornwallu a historicky se používala v příjmeních pro Cornwallce. Dlouho před dohodou o standardní spisovné formě kornštiny v 21. století se pozdní kornský pravopis v raném novověku obvykle řídil transliterací z velštiny do angličtiny a foneticky převáděl C za K, I za Y, U za W a Z za S. To znamenalo, že místní jména byla do angličtiny přejímána s pravopisem jako „Porthcurno“ a „Penzance“; ve standardní spisovné formě kornštiny, dohodnuté v roce 2008, se píší Porth Kernow a Pen Sans. Stejně tak slova jako Enys („ostrov“) lze nalézt psaná jako „Ince“, stejně jako Ince Castle. Tyto zdánlivé chyby v transkripci však mohou odhalit pohled na to, jak se jména a místa skutečně vyslovovala, což vysvětluje například to, jak se anglikanizovaný Launceston stále vyslovuje „Lann-zan“ z kornského „Lann Stefan“ (i když s důrazem na prvním členu, což je důsledek posunu přízvuku v angličtině, a změny souhlásky s > z, ke které by opět došlo v angličtině v této alternativní anglické podobě jména).
Následující tabulky uvádějí některé příklady kornských místních jmen a příjmení a jejich poangličtěné verze:
|
|
.