Více než 350 milionů let žily na Zemi tisíce druhů obojživelníků. Od 80. let 20. století obojživelníci mizí alarmujícím tempem, v mnoha případech zcela náhle. Co je příčinou tohoto úbytku a vymírání? V moderní době (po roce 1500) existuje obecně 6 hlavních příčin úbytku biodiverzity a všechny tyto příčiny působí samostatně nebo společně a jsou zodpovědné za moderní úbytek obojživelníků: komerční využití; zavlečené/exotické druhy, které konkurují původním žábám a mloci, loví je a parazitují na nich; změna využití půdy; kontaminanty; změna klimatu a infekční choroby. První tři příčiny jsou historické v tom smyslu, že působí již stovky let, ačkoli rychlost změn způsobených každou z nich se výrazně zrychlila přibližně po polovině 20. století. Kontaminanty, změna klimatu a nové infekční choroby jsou moderní příčiny, u nichž existuje podezření, že jsou zodpovědné za takzvaný „záhadný úbytek“ obojživelníků v chráněných oblastech. Zavlečené/exotické patogeny, změna využití půdy a infekční onemocnění jsou 3 příčiny s jasnou úlohou v úbytku i vymírání obojživelníků; ostatní 3 příčiny se zatím podílejí pouze na úbytku, nikoliv na vymírání. Tato práce je přehledem 6 příčin se zaměřením na patogeny a navrženými oblastmi, kde je třeba provést nový výzkum. Batrachochytrium dendrobatidis (Bd) je chytridní houba, která je novým infekčním onemocněním způsobujícím úbytek populací obojživelníků a vymírání druhů. Historicky nebyly patogeny považovány za hlavní příčinu vymírání, ale Bd je výjimkou, a proto je to tak zajímavý a důležitý patogen, kterému je třeba porozumět. Koncem 20. a začátkem 21. století je celosvětový úbytek biodiverzity charakterizován jako šesté vymírání. Nápadným příkladem těchto ztrát jsou obojživelníci, kteří mizí rychlostí výrazně převyšující historické úrovně. Moderní úbytek a vymírání obojživelníků je proto optikou, kterou můžeme nahlížet na širší příběh úbytku biodiverzity a jeho důsledky.