Pátrání po poloze Aškenázu, považovaného za rodiště aškenázských Židů a jazyka jidiš, trvá již 1000 let a je jedním z nejdelších pátrání v dějinách lidstva. Svou délkou mu snad sekunduje hledání Noemovy archy, které začalo ve 3. století n. l.
Místní jméno Aškenáz se v Bibli vyskytuje třikrát, ale ve středověku byl přesný původ Aškenázu zapomenut. Kvůli migraci aškenázských Židů se později začal spojovat s Německem. To vedlo k tomu, že všichni němečtí Židé byli považováni za „aškenázské“, což je termín, který se pak začal používat pro středoevropské a východoevropské Židy, kteří dodržují aškenázské náboženské zvyky a mluví jazykem jidiš.
Jidiš – který se skládá z hebrejských, německých a slovanských prvků a je psán aramejsky – se používá přinejmenším od 9. století n. l., ale o jeho původu vedou lingvisté již několik století spory. Zatímco někteří předpokládají německý původ, jiní se domnívají, že počátek jazyka je složitější a začíná na slovanských územích v Chazarii – středověké chazarské říši, která zahrnovala dnešní jižní Rusko, Kazachstán, Ukrajinu a část Kavkazu -, následuje Ukrajina a nakonec Německo. Ačkoli jazyk převzal německou slovní zásobu, zachoval si slovanskou gramatiku – proto se jidiš často označuje jako „špatná němčina“.
Neschopnost lingvistů dosáhnout shody vedla některé k deklarování, že záhada, odkud jidiš pochází, nebude nikdy vyřešena. Nyní však poprvé průkopnický nástroj, který převádí data z genomu na souřadnice předků, pomáhá přesně určit DNA mluvčích jidiš.
V největší genomické studii aškenázských Židů a první studii o mluvčích jidiš jsme použili náš nástroj Geografická struktura populace (GPS) – který funguje podobně jako satelitní navigace ve vašem autě – na genomy více než 360 aškenázských Židů mluvících jidiš a Židů nemluvících jidiš.
Překvapivě se náš GPS zaměřil na severovýchodní Turecko, kde jsme našli čtyři pravěké vesnice, z nichž jedna byla opuštěna v polovině 7. století n. l.
Tyto starověké vesnice identifikované nástrojem GPS jsou seskupeny v blízkosti Hedvábné stezky – starověké sítě obchodních cest – a jmenují se Iskenaz, Eskenaz, Ashanaz a Ashkuz. A je pravděpodobné, že právě tyto vesnice označují polohu ztracených zemí Aškenázu.
Dějiny národa
Tato oblast, která se nachází na křižovatce starobylých obchodních cest, naznačuje, že jazyk jidiš byl vyvinut íránskými a aškenázskými Židy při jejich obchodování na Hedvábné stezce od prvních století našeho letopočtu až do přibližně 9. století, kdy přišli do slovanských zemí.
Složením důkazů z lingvistiky, historie a genetiky jsme dospěli k závěru, že starověcí aškenázští Židé byli obchodníci, kteří vyvinuli jidiš jako tajný jazyk – s 251 slovy pro „koupit“ a „prodat“ – aby si udrželi monopol. Bylo o nich známo, že obchodují se vším možným, od kožešin po otroky.
V 8. století byla slova „Žid“ a „obchodník“ prakticky synonymem a právě v této době se aškenázští Židé začali stěhovat ze staré Aškenázy do Chazarské říše, aby rozšířili své obchodní aktivity.
Tato židovská migrace vedla některé turkické chazarské vládce a četné východní Slovany žijící na území Chazarské říše ke konverzi k judaismu, aby nepřišli o lukrativní obchod na Hedvábné stezce mezi Německem a Čínou.
Zánik Chazarska v důsledku pokračujících nájezdů a nakonec i černé smrti však tuto poslední židovskou říši Chazarů zpustošil. To vedlo k rozdělení aškenázských Židů na dvě skupiny – jedni zůstali na Kavkaze a druzí migrovali do východní Evropy a Německa.
Dvě skupiny se stále nazývaly aškenázskými Židy, avšak název Aškenáz se začal silněji spojovat s Německem a evropskou skupinou – pro kterou se hlavním jazykem stala jidiš.
Tajný jazyk
Protože severovýchodní Turecko je jediným místem na světě, kde existují názvy míst Iskenaz, Eskenaz, Ashanaz a Ashkuz, silně to naznačuje, že jidiš vznikl kolem prvního tisíciletí v době, kdy židovští obchodníci přepravovali zboží z Asie do Evropy. K tomu sloužilo rozvíjení jazyka jidiš, kterým kromě Židů mluví a rozumí jen málokdo.
Další důkazy o původu aškenázských Židů lze nalézt v mnoha zvycích – např. rozbíjení skla při svatebním obřadu a kladení kamenů na náhrobky, které pravděpodobně zavedli slovanští konvertité k judaismu.
Studiem původu jidiš pomocí naší technologie GPS v kombinaci s přístupem občanské vědy se nám podařilo osvětlit jednu z nejzapomenutějších kapitol historie a demonstrovat využití bio-geografických genetických nástrojů ke studiu původu jazyků. Pro aškenázské Židy jsou to pouta, která spojují jejich historii, kulturu, chování a identitu.